Události v Rumunsku jsou útokem na formální, buržoazní demokracii

V Rumunsku proběhlo 24. listopadu 2024 první kolo prezidentských voleb. Zvítězil v nich, k překvapení západních médií, kandidát Calin Georgescu. Dne 6. 12. 2024 pak rozhodl rumunský Ústavní soud, že výsledky voleb budou anulovány. Zdůvodnil to tím, že volby byly ovlivněny ruskými zásahy.

Je potřeba říci, že prezidentský kandidát Georgescu jako takový si žádnou podporu pokrokového hnutí nezaslouží. Jeho sympatie k fašistickému režimu, který panoval v Rumunsku v 30. a 40. letech 20. století, z něj již samy o sobě dělají našeho nepřítele.

Je však potřeba se podívat, proč Georgescu prozápadním liberálům skutečně vadí. Liberální skupiny ve východní Evropě a na Balkáně prokázaly, že fašismus je jim milý, když jej lze uvést v souvislosti s nenávistí k Sovětskému Svazu, a poté propagandistickou zkratkou okamžitě k současnému kapitalistickému Rusku. Například v Maďarsku byl Orbánův režim potichu pěstován ze strany EU, dokud udržoval mýtus o „národní tragédii“ v podobě, ve které mohl být vždy namířen proti Rusku. Když však představitelé moderního maďarského nacionalismu došli ke zcela logickému závěru, že jim je moderní ruský nacionalismus bližší než západní liberalismus, přišel šok.

Stejně tak je v Rumunsku ze strany „tolerantních“ liberálů možné pocítit ten nejodpornější, etnicky založený šovinismus a nacionalismus. Ten je však pro ně zcela v pořádku, pokud je vztahován vůči té „správné“ skupině. Nebezpečí Georgesca tedy pro ně netkví v jeho sympatiích k fašismu, ale v jeho neposlušnosti k EU, NATO, a vůbec západnímu imperialistickému bloku.

Georgescu je označován za proruského kandidáta. Toto označení je nejspíš správné. Ruský kapitál má na Balkáně své zájmy. Má také prostředky na to, aby tento region ovlivňovalo prostřednictvím taktik „měkké síly“. K tomuto je však potřeba říci tři věci:

Za prvé, takováto obvinění jsou zcela zcestná od politických skupin, které jsou samy napojeny na zájmy cizích imperialistických mocností. A to nejen „napojeny“, ale naprosto servilní, závislé a spjaté pupeční šňůrou se západními imperialistickými centry. V ČR bylo možné příklad takového pokrytectví sledovat u poslance Evropského Parlamentu Tomáše Zdechovského. Tento kolaborant se západem označil KSČM a hnutí Stačilo! za kolaboranty, protože v politickém programu zveřejnili požadavek vystoupení z NATO – imperialistické organizace, které bezpáteřní zrádce Zdechovský a jemu podobní slouží.

Za druhé, je třeba pozorovat důsledky míry tohoto napojení na jednotlivé imperialistické bloky. Je zajímavé, že politici označovaní jako proruští (Orbán, Fico, Zeman, Babiš) obvykle i při značné politické moci setrvávají v západních institucích. Rusku dávají podporu spíše diplomatickou, a to mnohdy velmi nekonzistentně a opatrně. „Proruský“ politik Fico se setkal s představiteli ukrajinské vlády a jednal s nimi v přátelském duchu. Toto chování je v ostrém kontrastu s chováním prozápadních politiků ve východní Evropě a na Kavkaze (nemluvě o Asii, Jižní Americe a Středním Východě). Ti jsou naopak západu zcela věrní. Jsou ochotni dosáhnout jeho cílů za cenu totálního rozkladu svých společností a za cenu ohrožení existence svých států. Představa, že by se nějaký tamější prozápadní politik setkával s představiteli Ruska, je nemyslitelná, až k smíchu. Naopak „proruští“ politici setrvávají v EU a NATO a udržují normální diplomatické vztahy se státy, které jsou s Ruskem v nevyhlášené ale faktické válce. I na tomto je tedy vidět, z jaké strany přichází obvykle hrubší a destruktivnější vměšování.

Za třetí je potřeba mluvit vůbec o vměšování jako takovém. „Ruské vměšování“ je v posledních letech velmi populární frází. Její začátky sahají k americkým prezidentským volbám z roku 2016 (a také na Ukrajinu v letech 2013-2014, kdy byl „proruský“ prezident násilně svržen za potlesku liberálních demokratů na západě). Demokratická strana tehdy spustila zoufalý pokus svést výsledky vlastní neschopnosti a odtrženosti od běžného obyvatelstva na „ruský zásah“ do voleb. Celá kauza nebyla v Evropě ani brána příliš vážně. V USA tak trochu vyšuměla a byla zastíněna ještě zoufalejší reakcí Republikánů na jejich porážku ve volbách v roce 2020. Ovšem scénář byl již napsán. Žádné další důležité volby v Evropě nejsou bezpečné od vypuknutí mezikapitalistické studené války v roce 2022. Každé volby jsou nyní v ohrožení „trollích farem“ a „dezinformačních kampaní“. A jejich výsledky jsou zpochybňovány.

Ruský kapitál samozřejmě do důležitých voleb zasahuje. Není divu, že na to mají západní liberálové takový „čuch“, protože právě oni jsou hrdými vynálezci těchto zásahů. Evropská veřejnost se začíná dovídat o něčem, o čemž už mnozí její předci ve 20. století dobře věděli. Buržoazní volby jsou podvod. Jistě, mohou být důležité, ale nejsou nikterak čestné nebo svobodné, a jsou velmi nespolehlivé ve vytváření věrohodného odrazu skutečných názorů a postojů většiny společnosti. Je ovšem přímo absurdní, že toto „odhalení“ přichází od politických elit USA a západní Evropy. Právě tyto skupiny jsou odborníky na „nenásilné“ vměšování. Počet voleb po celém světě, které by se mohly anulovat pro propagandu, manipulaci a uplácení páchané ze strany západu, je téměř nekonečný.

Nyní ale ovládli tyto metody i soupeři. Imperialistické státy Rusko a Čína dohnaly (a možná v něčem i předehnaly) své západní učitele. A tak teď „demokraté“ stejně jako malé děti brečí, protože prohrávají ve hře, kterou sami rozehráli.

Události v Rumunsku jsou útokem na formální, buržoazní demokracii. Taková demokracie je sice nedostatečná a falešná, ale stále přívětivější pro masy obyvatelstva, než přímá nadvláda kapitálu a jeho „osvícených“ ideologů. Tato smrt demokracie v přímém přenosu přichází v mnoha formách. Někde se podaří zmobilizovat část společnosti pro barevné revoluce. Nyní v Rumunsku pracují buržoazní instituce poplatné západu. Jeden takový pokus byl právě zmařen v Jižní Koreji, situace je ale stále nejistá. Izrael a USA odmítají respektovat rozhodnutí mezinárodního trestního soudu. Liberálové ve svém úpadku a zoufalém boji s nepřátelskými imperialistickými bloky veřejně pohrdají vlastními institucemi a proklamovanými hodnotami. Slupka praská, masky padají. Blíží se konečný, odkládaný výsledek kapitalistického vítězství na konci 20. století: fašismus a světová válka. A jedinou nadějí pro zastavení tohoto šílenství, je nová socialistická revoluce, která pozvedne lidstvo z buržoazního úpadku a konečně je skutečně uvede do 21. století.

Foto: Rumunskí poslanci v pondelok tesne schválili novú proeurópsku koaličnú vládu pod vedením úradujúceho premiéra Marcela Ciolacua. Tento krok by mohol znamenať ukončenie politickej krízy v krajine po anulovaní prezidentských volieb najvyšším súdom (SITA/(AP Photo/Vadim Ghirda)

https://kominternet.cz/kratce-k-prezidentskym-volbam-v-rumunsku/

Autor článku

Kominternet

+ dalšie články od tohto autora

• Kominternet

  #molongui-disabled-link

  Zdá se, že USA pomohly stvořit monstrum, které není možné plně kontrolovat