KS Řecka: Fotografie zachycující poslední okamžiky dvou set hrdinů z Kaisariani odhalují morální velikost komunistů

  • Kolektiv pro práci, kulturu a vědu / In defence of communism

Článek, který jsme pro své čtenáře vybrali tentokrát, se přímo i nepřímo dotýká mnoha významných témat jako nacismus, válka, obětování života za ideály, krutost kapitalistických režimů, paměť a památka, v neposlední řadě toho, jak dlouhodobé souvislosti tvoří náš svět. Na internetové inzertní platformě se na počátku roku 2026 objevily fotografie z popravy 200 řeckých komunistů nacisty v květnu 1944 na střelnici v Kaisariani (jedna z obcí athénské aglomerace).

Abychom dále popsanou kauzu pochopili v celé šíři, je třeba se vrátit do 30. let 20. století, kdy v Řecku vládla fašistická diktatura reprezentovaná předsedou vlády Joannisem Metaxasem. Vojenská klika pod jeho vedením a po dohodě s králem Jiřím II. nastolila 4. srpna 1936 diktaturu. Spouštěčem pro toto rozhodnutí bylo vyhlášení generální stávky v zemi zmítané hospodářskou krizí, třídním, národnostním a sociálním bezprávím. Narůstající síla lidového odporu, dělnického hnutí a šíření komunistických myšlenek muselo být zastaveno jakoukoliv cestou. Vyhlášení diktatury následoval opětovný zákaz komunistické strany, masové zatýkání a věznění. Do cel věznic umístěných hlavně na izolovaných řeckých ostrovech se tak  dostali funkcionáři komunistického a dělnického hnutí, ale také řadoví soudruzi a sympatizanti z řad kulturní fronty, učitelé, vědci apod.

I přesto že Metaxasova diktatura byla fašistickým režimem, Řecko se stalo cílem německého fašismu a jeho spojenců. K prvnímu útoku na Řecko došlo na podzim roku 1940 po ultimátu Itálie, ve kterém požadovala vstup do země. Následně Itálie na Řecko zaútočila. Byla vyhlášená mobilizace a zároveň se začaly tvořit i partyzánské oddíly. 

Věznění komunisté usilovali o propuštění, aby se mohli zapojit do národněosvobozeneckého hnutí, ale nebylo jim vyhověno. Naopak, zůstali ve věznicích, aby o necelý rok později byli předáni hitlerovským okupantům. Pro upřesnění: Italové byli řeckými vojenskými silami poraženi a v dubnu 1941  následoval útok Wehrmachtu a okupace. Řada z nich, jako např. gen. tajemník KS Řecka Nikos Zachariadis, byli převezeni do koncentračních táborů. K těm, kteří zůstali ve věznicích v Řecku, příbývali další zatčení, obvykle účastníci odboje. 

Dne 27. dubna 1944 partyzáni z organizace ELAS zabili německého generála Franze Kreche a další tři důstojníky v obci Molaoi u Sparty. Okupanti na oplátku naplánovali popravu 200 komunistů a symbolicky ji provedli 1. května. Zároveň byli popraveni všichni muži z vesnice Molaoi, kteří byli v době atentátu na cestě mezi Molaoi a Spartou. Jednalo se o více než 100 osob. Zároveň řečtí fašisté předložili okupantům seznam dalších 100 mužů, které povraždili jako výraz loajality s nacistickými okupanty. 30. května byli vybráni ti, kteří měli být popraveni. Tehdy již byli všichni političtí vězni soustředěni ve věznici Chaidari (oblast Pyrea) a pod záminkou, že budou odvezeni do jiného tábora, naloženi na nákladní auta a odvezeni na střelnici v Kaisariani. Osud byl jasný. Očití svědci bez výjimky potvrzují, že všichni soudruzi šli na smrt se vztyčenou hlavou, zpívali řeckou hymnu, řecké písně z doby turecké okupace, partyzánské písně a volali slávu KS a smrt nacismu. Byli postříleni v řadách po dvaceti. Každý jeden se díval přímo do hlavně pušky. 

Výraznou osobností popravy byl soudruh Napoleon Soukatzidis. Napoleon se narodil v roce 1909 v dnešním Turecku a po řecko-turecké válce se rodina usadila na Krétě. Vystudoval ekonomickou školu, pracoval jako  účetní a okamřitě se zapojil do odborového hnutí. Do vězení na ostrově Aj Stratis se dostal již v roce 1937. Byl to polyglot a před popravou měl na starosti předkládání požadavků nacistických katů. Nakonec četl jména těch, na které přišla řada k popravě. Najednou četl své jméno, odložil seznam a postavil se do řady. Německý důstojník jej zastavil, že on nemusí, že bude překládat. Napoleon se zeptal, zda tedy popraví “jenom 199 osob”. Dostalo se mu odpovědi, že ne, že za něj vyberou někoho jiného. Napoleon tedy odmítl a postavil se do řady na své místo… 

 Překlad článku  z In defence of communism: 

Osmdesát dva let po masové popravě 200 řeckých komunistických bojovníků nacisty na aténské střelnici Kaisariani se poprvé objevily fotografie, které údajně zachycují poslední okamžiky obětí. Snímky byly objeveny v albu uvedeném v online aukci na eBay prodejcem se sídlem v Belgii.

Podle dostupných informací album zřejmě patřilo německému důstojníkovi, který během okupace sloužil v jednotce umístěné v Malakase na okraji Atén.

Jejich objevení znovu vyvolalo debatu jak o autenticitě materiálu, tak o etických důsledcích komerčního obchodování s historickými dokumenty spojenými s válečnými zvěrstvy.

Poprava, provedená 1. května 1944, zůstává jednou z nejtemnějších epizod nacistické okupace Řecka. Drtivá většina popravených byli političtí vězni, členové a kádry Komunistické strany Řecka (KKE), držení v táboře Chaidari. Masové vraždění bylo údajně provedeno jako odveta za atentát na německého generála a jeho doprovodných důstojníků, jakož i za zranění německých vojáků během útoku v Molaoi v Lakonii.

Fotografie posledních okamžiků 200 obětí kaisarianského masakru odhalují morální velikost komunistů – musí být získány a vráceny tam, kam patří.

Tisková kancelář Ústředního výboru KKE vydala následující prohlášení: „Fotografie, které se nedávno objevily a zachycují poslední okamžiky 200 komunistů, členů a kádrů KKE před jejich popravou nacistickými okupanty na střelnici Kaisariani 1. máje 1944, představují historické důkazy a dokumenty neocenitelné hodnoty. Pokud vše nasvědčuje tomu, že tyto fotografie jsou autentické, jsou jediným fotografickým historickým záznamem této nesmírné oběti, symbolem hrdinského boje našeho lidu a nedílnou součástí historie KKE.

Zachycují morální velikost komunistů, kteří pochodovali vstříc své smrti nezlomně, s neotřesitelnou vírou ve spravedlivou věc boje za svět bez útlaku a vykořisťování. Slouží jako zdroj inspirace pro mladší generace v době, kdy se opět zlověstně stahují mraky všeobecné imperialistické války.“ 

Jejich hodnotu proto nelze měřit v penězích. Nepatří na trh, do soukromých sbírek ani do online aukcí s nejistým výsledkem.

Vyvstává tak vážná historická a morální otázka. Je odpovědností státu tyto dokumenty získat a vrátit je tam, kam právem patří: do Národního muzea odporu EAM obce Kaisariani, obce Chaidari a KKE, aby byly přístupné lidem a mládeži jako zdroj historických znalostí a inspirace pro současnost i budoucnost.

Na základě výše uvedeného KKE neprodleně předloží konkrétní návrh týkající se využití těchto dokumentů.

Prohlášení vydali také komunističtí starostové obcí Chaidarii a Kaisariani – míst zadržování a obětování 200 komunistů – kteří mimo jiné zdůraznili: „Domníváme se, že tyto vzácné historické dokumenty nemají místo v žádném online prodeji, aukci ani soukromé sbírce jako osobní ‚trofej‘. Je proto odpovědností státu je získat a vrátit je do Muzea národního odporu obce Kaisariani, obce Chaidari a do historického archivu Komunistické strany Řecka, jejímiž členy a kádry bylo těchto 200 osob.“

Doslov redakce:

V současném světě asi nejsou spodivem postoje samotného prodejce, který se těšil na vydražené peníze získané za prodej fotografií skutečných hrdinů; nevadilo mu, že vydělá na krutosti a smrti. Na chvíli nezauvažoval o tom, že mohou existovat pozůstalí, nebo alespoň vědecké a paměťové instituce, kde by takto vzácné a citlivé materiály měly být ve vší vážnosti a profesionalitě uloženy. Byl úplně mimo pochopení toho, co jsou památky, materiálové paměťové nosiče, historické prameny. Těšil se na sběratele, který bude považovat tyto dokumenty za výjimečnou kořist. 

Poprava 200 komunistů v Kaisariani je odsuzována napříč řeckou politickou scénou. Možná neupřímně, ale i pravicoví politici rozhodně nemají prostor statečnost popravených komunistů zpochybňovat ani obhajovat krok nacistických okupantů. I přes všeobecně kapitalistickými politiky přijímaný, evropskými strukturami oficializovaný a aplikovaný názor o ztotožnění komunismu a nacismu,  i ministři pravicové řecké vlády se vyjádřili ve smyslu nutnosti jednat o zakoupení dokumentů od soukromého sběratele a ani je nenapadlo proceduru zdržovat. V době vydání článku se již ministerstvu kultury Řecké republiky podařilo dokumenty získat.

Fotografie na eBayi nebyly objeveny úřady, ale řadou uživatelů internetu, kteří je zaznamenali a pobouření okamžitě začali upozorňovat na nepřípustnost obchodování s dokumenty takové výpovědní hodnoty. Můžeme říci, že se zvedla všeobecná vlna nesouhlasu s komercializací dokumentů takového typu. Objevení fotografií  vyvolalo v Řecku skutečný otřes a po dlouhou dobu to byla centrální událost v masmédiích a na sociálních sítích.  

Kaisarianská poprava je i po více než 80 letech všeobecně známou historickou událostí. Na místě popravy se nacházejí muzeum a památník, odráží se v literatuře, poezii, písňové i dramαtické tvorbě 2. poloviny 20. století i do současnosti.

Existují útržkovitá svědectví a jedinými hmotnými památkami bylo dosud pouze několik vzkazů, které se vězňům podařilo napsat na cigaretové papírky a pohodit v době transportu z věznice na popraviště. Na místě zůstalo několik kapesníků. Dnes, po více než 80 letech se můžeme dívat do tváří konkrétních lidí, lidí se jmény, osudy, rodinami,… Nejsou to tváře ustrašených, zoufalých obětí. Čiší z nich klid, síla, odvaha a optimismus, i když každý jeden věděl, jaký jej v několika minutách čeká osud. 

Mnoho soudruhů již bylo identifikováno. KS Řecka se ihned začali ozývat příbuzní, soudruzi, sousedi, aby  jednotlivé tváře pojmenovali a dodali další detaily do příběhu. Získání fotografií a účast na události i výzkumu se tak staly celospolečenskou záležitostí. 

Pomineme-li, že dokumenty z válečných operací, poprav apod. nesmí být prodávány na veřejných burzách, tak vůbec myšlenka toho, že tyto dokumenty někdo může považovat za zboží, dokumentuje morální úpadek naší společnosti, kdy pojmy památka nebo historický pramen ztrácejí na významu. 

Dodejme však, že tato stejná vláda, v loňském roce znemožnila  náležitý archeologický, historický a památkový výzkum místa popravy komunistů (jak předpokládají Řeckem ratifikované mezinárodní úmluvy) nalezených náhodně při záchranném archeologickém výzkumu v pevnosti Eptapyrgio v Soluni s výmluvou, že se pro úřady nejedná o archeologickou památku. Byl tak znemožněn systematický komplexní výzkum celistvosti památky. Byly eliminovány všechny hlasy upozorňující na výjimečnost nálezu a nutnost inderdisciplinárního výzkumu a komplexní památkové a muzeologické péče. Ještě dnes existují lidé, kteří nevědí, co se stalo s jejich rodinnými příslušníky, kteří byli internováni v tomto vězení. Pozůstatky bez jakékoliv známky piety byly odevzdány policii. Mrazí v zádech, když si představíme, že se jedná o tělesné pozůstatky těch, kteří si sami museli vykopat masový hrob a stát tak, aby po popravě jejich těla rovnou padala do jámy. Jejich vlastníma rukama vykopaný hrob byl zahrnut stavební navážkou a rumem. Bude prý na místě památník a to stačí… 

Výše popsané události dokumentují charakter současné doby, kdy se rozšiřuje a zintenzivňuje dosah imperialistické války; v době, kdy sílí antikomunistická hysterie, jsou diskreditovány úspěchy bojů dělnické třídy a lidu; v době, kdy jsou systematicky ničeny památky a památníky  úspěchů lidového a komunistického hnutí; v době, kdy je programově likvidována historická paměť, potíráno byť jenom zpochybňování současného politicko-ekonomického systému. 

Klidné tváře komunistů jdoucích na popravu, jejich zdvižené pěsti tváří v tvář nacistickým hlavním i  kostry soudruhů v bednách na policejní stanici jsou zrcadlem současného kapitalismu, který se snaží převlékat se do hávu proklamované svobody a demokracie. Kladou vykřičník za větu, že současnou dobu charakterizují stejné rozpory a antagonismy jako dobu před necelým stoletím. 

Čest památce všem soudruhům popraveným nacistickými a fašistickými režimy!

Zdroje: https://www.idcommunism.com/2026/02/kke-photographs-depicting-last-moments-of-200-of-kaisariani-reveal-moral-greatness-of-communists.html 

inter.kke.gr

Zdroje obrázků:

ps://www.idcommunism.com/2026/02/kke-photographs-depicting-last-moments-of-200-of-kaisariani-reveal-moral-greatness-of-communists.html 

Wikimedia Commons, Public Domain (voľné dielo)

Vybrala, přeložila, úvodem a závěrem vybavila redakce KPVK

Autor článku

Kolektiv pro práci, kulturu a vědu logo
Kolektiv pro práci, kulturu a vědu
+ dalšie články od tohto autora

Pridaj komentár

Reviews for KS Řecka: Fotografie zachycující poslední okamžiky dvou set hrdinů z Kaisariani odhalují morální velikost komunistů

There are currently no reviews for KS Řecka: Fotografie zachycující poslední okamžiky dvou set hrdinů z Kaisariani odhalují morální velikost komunistů
Scroll to top