60 let od úmrtí sochaře Oldřicha Peče

Letos uplynulo 60 let od předčasného úmrtí sochaře Oldřicha Peče (1922-1965), umělce spjatého s Olomoucí a Prostějovem.

Peč se narodil ve Střelitově v Čechách v rodině herce a operetního pěvce Julia Peče a jeho ženy herečky Josefy rozené Hradecké. V dětství a raném mládí se budoucí sochař též věnoval divadlu a často se kvůli angažmá s rodiči stěhoval po různých částech republiky (České Budějovice, Ostrava, Košice), až zakotvil v Olomouci. Právě setkávání s olomouckými sochaři Lenhartem, Hořínkem a Doležalem jej přivedlo k zájmu o sochařství s prvními hodnotnými výsledky (Autoportrét z roku 1942). Výtvarné úsilí bylo však na čas přerušeno totálním nasazením v Rakousku, odkud si odnesl vážnou chorobu ledvin, která se mu stala později osudnou.

Po osvobození se Oldřich Peč stal žákem prof. Otakara Španiela na pražské Akademii, obdržel I. cenu AVU za reliéf Horníci a účastnil se i prací na Španielových realizacích se spolužákem a budoucím profesorem bratislavské VŠVU Snopkem. Španielova škola naučila adepta sochařství především portrétnímu umění a reliéfu.

Po absolutoriu a svatbě s lékařkou Vlastou se vrátil na Hanou a natrvalo se usazuje v Prostějově (na Krapkově ulici, kde je sousedem architektů D. Koláře a B. Adamíka), ateliér měl v Olomouci naproti dnešní Galerii Moritz.

Od počátku 50. let byl Oldřich Peč vyhledáván mladými architekty, aby svými díly esteticky doplnil nově vznikající budovy obytných budov, nemocnic a škol. Častými spolupracovníky mu byli architekti Adamík, Coufal, kolář a Typovský a grafik Grmela.

Výrazných výsledků Peč dosáhl v oblasti realistického portrétu (Autoportrét, otec Julius Peč, tchán Vratislav Lichtenberg, švagrová Jiřina Petschová a syn Martin), monumentální plastiky (pomník Píseň o svobodě v Konici, Atika domu v Lutíně, návrhy na pomníky J.E. Purkyně aj. Wolkra), dekorativní plastiky (výzdoba divadla v Hodolanech, kina Metropol, kašna Koně na Polské ulici v Olomouci, Vstupy do kolejí 17. listopadu, kašna Pták a dvojice keramických reliéfů v Zábřehu na Moravě, domovní znamení v Přerově a v Uničově, reliéf pro kino Oko v Prostějově) i v komorní plastice (Ryby, Lyžař, Koledník). Sochař se zúčastnil i mezinárodních soutěží (Playa Giron na Kubě, Osvětim).

Zásadní jsou Pečovy realizace v duchu bruselského stylu (Pergola pro sídliště III. Pětiletky v Olomouci) a experimenty se svařovanou ocelí (Tanec, Básník, Ryby a Ptáci), kterými v Olomouckém kraji vystoupil jako první sochař s radikálním výtvarným názorem již koncem 50. let. Málo známá je umělcova aktivita v oblasti designu pro šternberskou Chronotechnu (budík Prim Ex60 vystavený v Národním muzeu v Praze).

Oldřich Peč podlehl těžké nemoci 7. května 1965 v Hradci Králové, místo věčného odpočinku nalezl na prostějovském hřbitově.

Foto: Oldřich Peč (archív Martina Peča)

Autor článku

Martin Peč

+ dalšie články od tohto autoraBio

Žiadne ďalšie články od tohto autora